Ráno zazvonil budíček v 7:20. Bylo to strašně otravný, jelikož jsme se vrátili na hostel někdy kolem jedné ráno. No ale nebyl čas marnit čas. Dal jsem si sprchu a předběžně už si zabalil, protože tohle byl poslední celý den v Londýně. Hned v osm jsme šli dolů do pubu na snídani. Dal jsem si toasty, cereálie a kafe, který tam měli fakt dobrý. 

Jakmile jsme byli připravení vyrazit do města, vyšli jsme k London Eye. Cesta nám vedla kolem Temže. Vlastně jsme prošli stejnou cestou, kterou jsme se dnes v noci vraceli. Cestou jsme potkali řadu zvláštních kovových laviček, které byly natřené takovou reflexní oranžovou barvou. Asi sto metrů odtud jsme narazili na plácek, kde byla menší pláž. Prostě místo, kde se někdo rozhodl nasypat plážový písek. Tyhle detaily a věci co vám dokážou zpříjemnit život se mi na Londýně hodně líbily. Je to něco originálního, co se někde jinde moc nevidí. 

Jakmile jsme došli k London Eye, tak jsem se s holkama rozloučil. Ony nastoupily na kolo, ani nečekaly moc dlouho ve frontě. Já jsem se každopádně vydal na menší průzkum okolí. Asi tak po 20 minutách jsem se vrátil k Oku a sednul si do parku, kde jsem telefonoval s rodiči. Když jsem šel k Oku čekat na holky, tak tam najednou přijela policie a spolu s pracovníky London Eye začali všechny lidi vyhánět pryč. London Eye se hodně zrychlilo, aby dostali všechny lidi dolů, ale nikdo neřekl proč. Celé místo obehnali páskou a nešlo projít. Musel jsem obejít celý blok, abych se dostal k Westminster Bridge, kde na mě čekala Týnka. 

Pak jsme šli do nějakého herního centra, kde byly automaty, různé trenažery aut atd. Nás zaujal taková ta věc, kam hodíte peníze, vyberete si hudbu a napodobujete kroky z toho klipu. Byla to fakt sranda, i když mi to vůbec nešlo.

Při cestě do Čínské čtvrti jsme narazili na nějakého černocha, který bavil lidi na ulici tím, že tam vykládal něco o lidech a jejich myšlení. Bylo to hodně zajímavý to poslouchat. Stál tam kolem něj dav lidí. Někteří procházeli kolem a on na ně vždycky pohodil nějaký face nebo když tam šel policista a při odchodu udělal to samé celou dobu se na něj šklebil. Byl to dobrý příklad toho, jak obyčejný člověk může být stokrát chytřejší než nějaký politik.

Při vstupu do čtvrti bylo velmi zvláštní přejít z moderního města do uliček plné čínských znaků, lampionů, restaurací a obchůdků. Chtěli jsme si tady dát někde vyhlášené nudle, ale měli jsme strach, že když si něco objednáme, tak nedostaneme to co jsme čekali. A tak nás to donutilo jít na klasiku do McDonaldu. Došli jsme až na Leicester Square, kde jsme šli do McDonaldu. Dal jsem si cheeseburger a McFlurry. No když to nejíte každý den, tak se nic nestane... a taky to je jedna z levnějších možností jídla. 

Sedli jsme si poblíž do parku a já hledal na mobile co se vlastně ráno stalo. Na BBC jsem se dozvěděl, že se pod London Eye z Temže vynořila bomba z 2. světové války. No celkem mě to překvapilo. Jsem si říkal co se tam komu stalo, že nás vyhánějí a ona to byla bomba. Ale hlavně, že to nebyla ta teroristická. Když jsme to dojedli, viděli jsme dav lidí stojící dokolečka kolem jednoho chlapa, který se tam dobře předváděl a bavil lidi. Další z mnoha věcí co se mi líbili. (Jestli se mi sem podaří nahrát video, tak vám ho sem dám.)

Po jeho show jsme se šli podívat do obchodu M&M, kde u vchodu čekal kluk s miskou lentilek a při vchodu nám dal plnou hrst zadarmo. Byly moc dobrý, ale když jsem pak byl ve vnitř a celá tři patra byla plná lentilek, tak se mi z toho dělalo trochu špatně. 

Z náměstí jsme měli namířeno přímo do Hyde Parku, kde jsme se měli sejít s kamarádkou Marti, která dělá v UK au-pair. Sešli jsme se u mapy při vstupu a šli k rybníku/jezeru uprostřed parku. Hyde Park je ohromnej a projít ho celej dá zabrat, každopádně jsme si u břehu chtěli sednout na lavičku a vždycky nám ji někdo vyfouknul před nosem. A prostě když jsem viděl, jak se nějaká uvolňuje, tak jsem k ní běžel jak blázen abych ji zabral. No ale fakt mě po těch dnech chození bolely nohy a možnost sedět byla k nezaplacení. Povídali jsme si, koukali na zvířata a pozorovali letadla. Tam fakt každých 5 minut přistávalo nebo vzlétalo letadlo z London City Airport. Vidět je bylo fajn, ale dělalo to hroznej rámus. Nedokážu si představit bydlet někde poblíž.

Na hostel jsme chtěli tentokrát jet double busem. Přeci jen je to už fakt daleko, jít z Hyde parku přes celý centrum až k Borough. V autobuse jsme si samozřejmě sedli do patra, ale není to zase takový rozdíl, jak od těch autobusů v ČR. Když jsme přejížděli Lambeth Bridge. Měli jsme krásný výhled na parlament a viděli jsme jak se zase London Eye točí. Cesta trvala nějakých 20 minut. Když jsme přijeli, šel jsem si s Týnkou dát frappuccino do Starbucksu. Já jsem si tam ještě koupil hrnek s motivem Londýna na památku. 

Když jsme přišli ke dveřím od hostelu, stala se nám nemilá věc. Nešlo otevřít. Ony se ty dveře totiž otevírali na kód, který jsme dostali a on nefungoval. Naštěstí k tomu patří i ta hospoda a tak jsme se tam dostali a požádali o nový kód. Pak jsme se dozvěděli, že se každých několik dní kódy mění. 

Po příchodu na pokoj jsem si lehnul a spal. Probudil jsem se tak o hodinu a půl později. To už se holky chystaly, že zajdeme dolů do pubu a pak na osvětlený London Eye a Big Ben. Hned potom co jsem se zkulturnil, jsme šli dolů. Dali jsme si 2 cidery a povídali si. Pouštěli tam dobrou hudbu a dokonce i fotky. Tak jsme už tak odkoukali kdo tam chodí pravidelně a tak. Akorát už to tolik nežilo, jak v pátek nebo sobotu. Přece jen byla neděle a v pondělí jdou lidi do práce. Holky tak postpně odpadali až jsem tam zůstal jen já a Týnka, se kterou jsem si povídal tak do 23:00. Byli jsme i celkem odhodlaný že půjdeme ještě do města, ale já jsem měl strach že bych ráno zaspal a uletělo by mi letadlo, protože jsem odjížděl už ve 3:58 ze zastávky busu.  

Na pokoji jsem ještě napsal dopis, kterým jsem chtěl holkám poděkovat za to, že jsem mohl všude chodit s nima. Pak už jsem si jen lehnul a spal.





Dost bylo vidět jak se na ulici kradou kola... :D