| Normální blázinec před odletem, 2 hodiny letu a příjezd do hostelu v Londýně.
22.6.2017
Konečně jsem se po dvou měsících dočkal. Čekalo mě ještě pár věcí, co bylo potřeba zařídit, ale to byly už jen drobnosti. Nevím proč, ale jsem strašnej v
tom, že mám vždycky pocit, že jsem na něco zapomněl a tak jsem si všechny věci
nejmíň stokrát kontroloval. Když už jsem snad měl všechno sbalené, mohl jsem
vyrazit na nádraží. Jelikož nejsem z Prahy, tak jsem tam jel vlakem už ve
středu 21 a vyměnil si rovnou koruny za libry. Já jsem si vybral
směnárnu EXCHANGE,
protože měli nejlepší recenze i kurz a je hned na Staroměstském náměstí. Po půl
hodině strávené v řadě ve směnárně, jsem si zašel koupit nějaké jídlo na
snídani a cestu. Prošel si Prahu a šel, jako tradičně do Zetka v Kotvě
na limču. Pak už jsem jel ke kamarádovi, kde jsem přespal.
Budíček mi zazvonil v 3:45. Hned jak jsem se vykopal z postele, jsem se šel
nasnídat a zavolat si UBER. Když uber dorazil, hodil jsem krosnu do kufru a
hurá na letiště. Cesta nám trvala asi 30 minut. Hned jak jsme přijeli, tak jsem
si musel dát kafe v Costa Coffee, jinak bych asi rychle někde usnul. Pak jsem
si šel sednout do haly a čekal až se na tabuli objeví číslo gejtu.
Protože jsem měl jen příruční zavazadlo, tak jsem se nemusel zdržovat
odbavováním a šel jsem rovnou ke gejtu. Cestou jsem se zastavil u pár obchodů,
ale ty ceny mě hnedka odradili. Prohlídka byla bez problémů, a pak už jen
stačilo nasednout do letadla. Myslel jsem si, že to bude příjemný let, ale
celou cestu tam brečel malej kluk, kvůli tomu, že si myslel, že pořád stojíme
na místě a neletíme... Tak přišli na řadu sluchátka a písničky. Po 2 hodinách
letu těstě před přistáním jsme měli menší turbulence a přistání bylo taky
trochu tvrdší. Po příletu jsem se hnedka nezorientoval, protože to letiště je
tak 3x vetší než v Praze. Ale po kontrole, když jsem se dostal do haly, už bylo
všechno v pohodě. Pak už jen stačilo najít nádraží a jet směr Lodnýn. Cesta
trvala zhruba 40 minut.
Vlak přijel na Liverpool street. Hned po vystoupení z
vlaku jsem šel na stanici metra a koupil si celodenní jízdenku za 13Ł. Protože
jsem měl celkem strach jet metrem, tak jsem si na Google Maps našel od kud a
kam chci jet a hned mi to vyhodilo, na jakou stanici metra musím jít, kde
přestoupit a kde vystoupit. To mi moc pomohlo, ale v Londýně mají všechno dobře
značené a když si všechno čtete, tak se prostě nemůžete ztratit. Po pár
přestupech jsem vystoupil na stanici Embankment a hned mě ohromila krása
Londýna. Naproti mně stálo London Eye a když jsem se otočil tak jsem uviděl Big
Ben. Bylo to úžasný. Hned jsem vytáhnul mobil a začal si všechno fotit. Cestou
po nábřeží k Westminster Bridge jsem si dal svoje poslední český sušenky a šel
na most. Po celé délce mostu byli svodidla, kvůli teroristům. Pak jsem ještě
prošel kolem spousty svíček obrázků a květin, které tam byly na památku lidem,
kteří zemřeli při útoku. Když jsem přešel most, tak jsem jel metrem do na
stanici Green Park. Tak jsem si koupil zmrzlinu a šel si sednout do parku. Je
až neuvěřitelný, jak je to rozlehlý. Tak velký park jsem v životě neviděl.
Všude byli lidi, někteří běhali, piknikovali, nebo si jen tak povídali.
Protože už byl čas, kdy jsem si mohl jít dát krosnu na
hostel, vyrazil jsem na metro. Asi po jednom přestupu jsem přijel na stanici
Borough, kde jsem přešel silnici a byl přímo u hostelu. Když jsem si zařídil
klíč a vybalil věci, dal jsem si rychlou sprchu a vyrazil na procházku k Tower
Brige a Tower of London. Šel jsem pěšky protože to bylo jen 20 minut od
hostelu. Když jsem tam přišel, šel jsem si sednout k City Hall, kde jsem si
snědl sendvič a prostě se koukal kolem sebe. Když jsem se toho nabažil, vyrazil
jsem do obchodu se suvenýrama hned pod mostem. Při vstupu mě hned odchytila
paní a chtěla vidět můj batoh. Když jsem se jí ptal proč, tak mi odpověděla, že
je to kvůli teroristům. Protože jsem sebou neměl až tolik peněz, rozhodnul jsem
se že suvenýry nakoupím až v jiný den.
Z letu a cesty vlakem jsem byl unavený a proto jsem se rozhodnul jít na hostel. Cestou jsem se ještě stavil v Tescu, kde jsem si koupil špagety, tuňáka a rajčatovou omáčku na večeři. Při placení u toho automatu, protože tam normální prodavačku už téměř vůbec neexistují, na mě vyskočila nějaká tabulka. Tak jsem se vyděsil a zavolal pána, který tam na to dohlížel, aby mi pomohl... On mi řekl, ať tam zadám kolik chci tašek. Jsem se málem propadl do země když jsem si to přečetl. Bylo to tam napsaný... Tak stane se. Když jsem byl u vchodu do pokoje, stal se mi menší trapas, když jsem se pokoušel otevřít
dveře, tak mi to jednoduše nešlo. A jedna holčina, která se mnou byla na
pokoji, mi otevřela a ukázala, jak se odemyká. To jsem vám ještě zapomněl
napsat, že na pokoji nás bylo celkem 10. Ve společné kuchyni jsem si uvařil večeři. Pak už jsem si dal jen rychlou sprchu a šel spát.
0 komentářů