Máme tu léto a není nic lepšího než hodit všechno za hlavu, sednout si na zahradu a pít k tomu frappuccino.
Když jsem byl jednou v Brně, musel jsem hned jít, jako obvykle, do Starbucksu na kafe. Jelikož bylo vedro, bylo karamelové frappéčko nutností, ale i když je moc dobré, tak Starbucks je známý, i jako ostatní celosvětové kavárny, svojí cenou. Ta se vám při výběru velikosti a příchutě jednoduše vyhoupne přes stovku, ale když si ho dám dvakrát za rok, tak mě to nezrujnuje...
No ale proč o tom píšu...
Když jsem přijel domů a teplota se vyhoupla na 28°C, chtělo to něco rychlého a osvěžujícího, a nenapadlo mě nic jiného než frappuccino. Řeknu vám, že i když jsem si myslel, jak to nemůže být jednoduché, tak se mi to několikrát nepovedlo. Nejdřív jsem zkusil frappucino z instantní karamelové kávy od Douwe Egberts, ale prostě ten karamel měl divnou chuť. Nezbývalo mi nic jiného, než si vyrobit vlastí karamel. Pak už stačilo jen vychytat poměry všech ingrediencí a Frappuccino bylo na světě. :)
